Náhrada za zrušené závody? Soupeřte virtuálně!

„Korona krize“ je sice dávno po kulminaci, ale dozvuky se mezi námi budou ozývat ještě nějakou dobu. Poslední události dokonce nahrávají tomu, že dokud nebude k dispozici léčba s jistým výsledkem, nelze se spolehnout defacto na plánování ničeho víc jak měsíc dopředu - závodní sezóna? Nejistá sezóna ne nepodobná té od dua Svěrák Smoljak, kde musíte brát s nadsázkou a klidem vše, co přijde. Pro některé je například velké zklamání poslední zrušení tria závodů RunCzech v Praze, pro jiné zase zrušený nejtěžší maratonem v ČR a okolí - Perun Skymarathon.  

zdroj: runnersrworld.com

Vidíte, že se nedá spolehnout na to, že „do prázdnin budem zdraví a po létě zlomíme osobáky na svých oblíbených tratích“. Co s tím? Někdo formu jen udržoval, ale počítám, že dost se hnalo za něčím dopředu víc a víc s vidinou „prodeje“ své snahy na závodě. A ono prd. :-)

Nemusíme ale zoufat - ono to není tak horké, stačí se jen zastavit, nadechnout se a rozhlédnout se kolem sebe :-) Jak jako se rozhlédnout? No jednoduše. Internet je prošpikovaný článkama o běhu, závodama a hlavně firmama, co pořádají virtuální souboje. Nejen pro ČR, ale po celém světě. Nezapomínejme, že pandemie byla a je stále celosvětový problém a tak jsou zde globální sportovní firmy, které pořádají virtuální nebo hybridní závody.

Virtuálních klání je nespočet a na své si přijdou opravdu všichni. A tím myslím opravdu všechny. Běžci, trailisté, cyklisté, bajkeři a ... dokonce i triatlonisté. Zajímavé, že?

Sice se závody již konají, ale sem tam se nějaké to omezení najde, nebo dokonce je konání zrušeno úplně.

Jaké máme možnosti?

Nepřeberné a tak popíšu aspoň některé, které jsem měl možnost trochu poznat a ... nejsou úplně zlé. Na světě je ale samozřejmě daleko více událostí a virtuálních závodů - to je jasné. Berte to teda jako inspiraci a celkem dobrý začátek. Některé z těchto vás totiž určitě „chytnou“ a jsou i zábavné - byť jsou virtuální.

Běh

Pokud jste běžec na pásu - respektive „placaťák“ (silničář - ne horský běžec), zcela jednoznačně se vám hodí info o možnosti běhat ve skupině, závodit jako v reálu a to vše v aplikaci Zwift. Tu znají především cyklisté a není levná. Ale Zwift umožňuje již i běh a navíc - narozdíl od cyklistické části, zůstává zdarma i po trial verzi.  V zwiftu se ale jen nepobíhá. Zwift je VELMI rozšířená platforma, na které se převážně závodí. Navíc - nejste sami. Díky globální aplikaci se pořádají běžecké události (výběhy, závody, tréninky) ve virtuálním světě Zwiftu každý den a každou hodinu, max.2 hodiny. A vždy jsou zde desítky až stovky běžců. Osobně se mi Zwift líbí hlavně pro cyklistiku, ale i tak vidím po straně silnic pobíhat běžce a skupinky, které trénují spolu. Je to taková socializační platforma, kde běžíte z bezpečí domova, ale jste „in“.

Jenže ... to není vše. Jsou zde i další „hybridní“ závody a akce. Vezmeme si hned několik akcí - v terénu.

Inov8 Trailtour

Asi nejlepší v ČR a SR je již zavedený seriál Trailtour.cz. Jedná se o aktivitu českého zastoupení Inov8, kde se osvědčení borci (nejen z Inov8, ale celé trailové scény v ČR a SR) vydali do terénu a zmapovali, popsali a nafotili tratě od pěšinek pro batolata po technické harakiry, kde určitě dáte trailovým botám za uši. Tyhle trasy pak kluci z Inov8 nahráli na server, propojili s žebříčky na Strava.com a ... můžete závodit. Jediná vada na kráse je, že Strava bez varování hodila takovýmto pořadatelům vidle do podnikání a musíte mít placenou verzi Stravy, která je tuším první 2 měsíce zdarma, pak se musí zaplatit. Pokud nemáte placenou verzi, nebudete vidět v žebříčku Trailtour a nebudete zde mít výsledky v žebříčků oněch segmentů, které Trailtour pro tento rok používá.

Trailtour má 50 etap v ČR a 30 na Slovensku. Ideálně byste měli objet větší množství etap a pokusit se zaběhnout co nejlepší výsledky, které jsou bodově ohodnoceny. K dispozici jsou, jak jsme psal, GPX soubory, popis trasy, popis jak se tam dostanete, fotky a další užitečné tipy, které se hodí pro zdolání trasy nebo prohlídky okolí. A trasy jsou to pěkné a rozmanité. Jedná se o trasy tak rozmanité, že se dostanete od „časovky“ o délce pár set metrů až po regulérně dlouhý „závod“, kde segment je třeba půlmaraton.

Co to stojí? Bohužel s příchodem omezení ze strany Strava, bude vás to stát členství placené verze Stravy po dobu trvání Trailtour, respektive po dobu Trailtour - konkrétně období, kdy se zapojíte do soutěže až po vyhlášení výsledků.

Proč se trápit na Trailtour? Inu - trailtour je propracovaná se vším všudy, mají zde ceny za přední místa pro holky, kluky, týmy a dokonce se losují ceny i pro ty, kteří nejsou top atleti.

UTMB

Dokonce i UTMB pořádá svou virtuální „pietu“ zrušenému UTMB a tak si můžete zaběhnout „UTMB for the Planet“ výzvu. UTMB se virtuálně poběží na všech distancích hlavních tratí UTMB seriálu - 50, 100, 170 a 240 km. Koukám, že asi zapomněli na trasu TDS, ikdyž ta se spíše dnes již přibližuje UTMB.

V této výzvě musíte odběhnout výše zmíněné vzdálenosti s konkrétním převýšením - viz tabulka. Pokud to ale poběžíte na pásu nebo na rovině, každá distance má „korekci“ kvůli převýšení, kde organizátoři kalkulují s úsilím na každých 100m+, které kompenzují 1km navíc. Čili 50km/2500m+ OCC závod musíte na rovině kompenzovat 75km dlouhým během nebo běhy. Ano - UTMB virtual lze absolvovat na jeden zátah anebo poskládat z několika běhů. Soutěž je otevřena od 20.července do 30.srpna.

Co za to dám? Nic - pokud nechcete něco přispět na aktivity a organizace spjaté s touto aktivitou (UTMB for Planet).

Proč se trápit? Nic za to nedostanete, dokonce ani startovní číslo na reálné UTMB, ale budete ve výsledovce a „zaběhnete si slavný UTMB“. Pokud budete VELMI šťastný, tak na tratích 50, 100 a 170km se budou losovat 3 účastníci dané trati na rok 2021. Sice nevím, jak to udělají s těmi, kdo běhají jen silnici a nemají zkušenost s horami, ale ... to "se nějak vyřeší". :-) 

Zegama Aizkorri

Ti více zdatní na google jistě postřehli, že v podobném formátu se běžela i famózní virtuální Zegama Aizkorri o startovní čísla pro rok 2021. To je již ale minulostí a dnes již můžete „běžet“ jen pro sebe a pro certifikát účastníka.

Co za to dám? Nic.

Proč se trápit? Pro hezké odznáčky a finálový diplom - nicméně losovačka o čísla do Zegamy 2021 už je pasé.

PVLH24

Dalším takovým závodem - nebo spíše výzvou - jsou dnes již celkem „profláklé“ Prominentní Vrcholy Lužických Hor (PVLH24). Více o historii, která navazuje na podobné výzvy ve světě, se můžete dočíst zde. Ve zkratce jde o to, že musíte v čase do 24hodin zdolat 18prominentních vrcholů Lužických hor. Prominentní vrcholy jsou kopce/hory, které mají vrchol více jak 100m nad okolním terénem - bez ohledu na jejich reálnou nadmořskou výšku. Čili nemusí to být Everest, ale když „to čouhá“ výrazněji více, než okolní terén a tudíž se vám tam faaaakt nechce, tak si buďte jisti, že tam práve jít musíte.  Kouzlo je v tom, že si trasu vybíráte sami - doporučuji si ji naplánovat předem a ne až na místě :-) ... běžci jako Radek Brunner si budou plánovat trasu po silnicích a cestách tak, aby měli co nejméně terénu - je to pak pro ně delší, ale ve výsledku zrovna tempaři budou rychlejší při obíhání hory dokola, než takovej Palonc a jiní orienťáci), kteří naopak jdou co nejpřímějším postupem.

PVLH24 má několik formátů, možností - sám, dvojice, skupiny, se supportem, bez supportu (rozuměj - nečeká na tebe kára v každém ďolíku s židličkou, palačinkama, řízkama apod). Pro začátečníky je to vždy lepší se supportem. Rychlostní rekordy na PVLH24 se budou překonávat již velmi špatně, ale přeci jen tu je jedna otevřená šance - dvojité PVLH během 48hod. První okruh do 24hod a druhý hned na to také. To prozatím nikdo nedal.

Co za to dám? Organizátorovi poplatek 200Kč. Dále pak už jen přípravu jídla, plánování, trénink, logistiku, ubytko, piva pro kamarády, co vás případně občerství po cestě, trochu toho zdraví, pokud se někde rozsekáte a nějaký ten týden regenerace

Proč do toho jít? No dostanete takové super náramky s motivem PVLH24 a budete doživotními členy klubu PVLH24. Hlavně si splníte takovou punkovou výzvu, ktero nedá jen tak každý. Samozřejmě se pak liší ještě drsňáci, co to jdou sami bez supportu za 15hodin, pak „chodci“, co si to dají jako předkrm před jinými organizovanými dálkovými pochody a supersporťáci, co běží nalehko a nasávají energii na občerstvovačkách, které se sotva stíhají přesouvat podél jejich trasy.

Kolo a běh

Everesting

Velmi zajímavou alternativou virtuálního sebemrskačství je také velmi vtipná zábava zvaná Everesting. Jedná se o to, že musíte na jeden zátah bez časového omezení, ale (!!!) beze spánku zdolat na jedné trase (segmentu) pozitivní převýšení 8848m - čili pokořit Mt.Everest. Veškeré pokusy (úspěšné) se logují na serveru www.eversting.cc, kde jsou i plná pravidla.

Jak se účastnit? Defacto se nemusíte hlásit dopředu - jen musíte vytvořit plánovaný segment na Stravě, hodit si jej do kalkulátoru na stránkách Everestingu a ten vám řekne, kolikrát je třeba výstup absolvovat. Doporučeno je jít o něco více - kdyby GPS nebo barometr trochu zakecaly, tak by bylo škoda nedosáhnout Everestingu jen kvůli blbým 5ti chybějícím metrům.

Základní pravidla jsou:

1. Aktivita musí být celistvá - zaznamenána bez přerušení jedním zařízením
2. Žádný spánek
3. Pokud jdete na kopec-horu, kde je možnost více cest, musíte výstup absolvovat vždy tou jednou cestou (je to jako byste chtěli jít na Everest severní nebo jižní stranou) - celkový výstup musí být na jednom segmentu
4. Musí to být jeden kopec - ne, že si dáte okruh v Beskydech a budete pobíhat po X vrcholech. (sice by se to počítalo, ale pořadatel Everestingu také trochu hraje na psychiku „křečkování“ - běh v kolečku)
5. Pokaždé musíte vystoupat celý segment - plný výstup. Jediná výjimka, kdy nemusíte dokončit výstup je poslední výstup a můžete stopnout po dosažení „Everestu“ - například v půlce 28.výstupu.
6. Cestu dolů můžete jít po svých, lanovkou, busem atd - to je povoleno.
7. Pro sestup lze použít jinou cestu, ale výstup musíte opět začít na „základně“ a jít stejný segment jako ostatní
8. Pokud vás někdo transportuje dolů, lze záznamové zařízení pauznout
9. Pro kontrolu Everestingu týmem pořadatelů, je vyžadován záznam s GPS nahraný na Strava.com 

Celé toto martyrium lze absolvovat jak pěšky, tak na kole. Na kole to absolvovalo mnoho jezdců z česka - například vloni Honza Bartas ve dvojici s Kubou Novákem jako oslavu svého otcovství (Honzova teda). První určitě nebudete. Nebudete ani první čeští „pěšáci“ - to už patří Pavlovi Fenykovi. Alespoň ne mezi čistými everestaři (8848m). A určitě nebudete ani první čeští vEverestaři (virtuální Everesting).

Jsou zde ale další soutěže a to jak pěšmo, na kole nebo virtuálně (na trenažeru):

1. Basecamp - nastoupat 4 424m
2. Everesting - nastoupat 8 848m
3. 10k - nastoupat 10 000m
4. Double Everesting - nastoupat 17 696m
5. Tripple Everesting - nastoupat 26 544m

Everesting je fakt zajímavá výzva, která se liší od čehokoliv, co jsem zde psal - Everesting se totiž dá udělat kdekoliv ... nemusíte jezdit do Lužických hor, musíte mít jen čas, odhodlání a ... vůli to dokončit. 

Nejrychlejší medializovaný český Everesting zajel Jarda Kulhavý na Lysé hoře za necelých 12hod, ale ... není v hall of fame na Everesting.cc a tak nejrychlejším čechem je v síni slávy Šimon Souček, který to dal za 12:52, ale nastoupal 9256m, takže na everestu byl rychleji (hranici 8848 pokořil dříve). Jarda Kulhavý toto šel v rámci podpory sportu mládeže.

Virtuální Everesting lze dělat jen na kole - není totiž zatím objektivní možnost měření výstupu na pěším trenažeru (sklon, vzdálenost, kalibrace). Zato pro cyklisty  je to jednoduché - stačí správný trenažer a splnit stejné podmínky jak jsem uvedl výše. Tzn.samostatná aktivita, jeden segment stoupání, všechny stoupací segmenty musí být vyjety celé s výjimkou posledního atd.atd.

Ale je tu jedno ALE. Spjaté s tím - jak to dokážeme, že jsme stoupali 8848m? No musíte mít trenažer, který má variabilní odpor a zároveň - podporuje FEC protokol, který umožňuje to, že aplikace v mobilu nebo PC ovládá odpor trenažeru. Rozdělení trenažerů jsem popsal ve svém článku na Gone4.run o tom, jak se účastnit virtuálních závodů (Virtuální závody - jak na ně?). Pak také musíte mít aplikaci, která Eversting umožní - jediná taková mě známá je zatím Zwift. Proč ne třeba Rouvy? Je to jednoduché - Zwift má renderované prostředí a umožňuje vám se otočit kdykoliv na trase a sjet zpět na základnu. Rouvy je předem nahraná trasa a video a tam se do protisměru otočit nelze - leda by někdo nahrál specifický kopec jízdu tam i zpět, včetně otoček a výškového profilu. Pak by to šlo.

Jak na Everesting - co za to dám?

V základu - je zdarma. Ale ...

Jak „to dát nejjednodušeji“? Nejlevnější cesta je jít pěšky a se základnou s autem na parkovišti pod nějakým kopcem. Nahoru, dolů, najíst, napít, převlíct, a ... repeat until done.

Rychlejší, ale mírně dražší cesta je na kole - stojí vás to kolo a přepravu na místo konání i s kolem. Princip je ale stejný jako u pěšáků - nahoru, dolů, najíst, napít, převlíct, repeat until done.

Nejdražší, ale „nejpohodlnější-nejnáročnější“ je virtuální Everesting. Proč? No ... sice to můžete jet doma nebo v garáži nebo ve sklepě, kde se nemění teplota, máte komfort, můžete se umýt kdy chcete, ale ... jedete to doma. Na jednom místě. Jak dlouho vydržíte jet na trenažeru, aniž „by vám jeblo“? Hodinu? Dvě? Pět? Deset? Patnáct? Dvacet hodin? Jste rozlámaní, oddychnete si na gauči, na židli, ve sprše ... a „to na to mám zase jako vlézt????“. Je to o velmi silné vůli, lézt dokola na trenažer a zase začít šlapat. Právě proto, že jste poblíž židle, postele, někde, kde stačí upadnout a usnout. Ale v reálu? Tam to chcete co nejrychleji odkroutit a vypadnout do pokoje s postelí. Na trenažeru to máte vše na dohled. Neustálé hledání další motivace a sebezapření je v této variantě nejtěžší ze všech.

Pro vEveresting je nutné mít tedy aplikaci - ideál je Zwift, ale - nepočítejte, že dáte vEveresting ve zkušební době zdarma. Máte tam totiž jen 25km zdarma. Něco jiného je, pokud máte nový trenažer Tacx, kde se dodává měsíc Zwiftu zdarma. Jde totiž o to, že Zwift má vytipovaných několik „kopců“, kde lze vEveresting zajet, ale - mají buď menší průměrné stoupání, čili musíte najet delší vzdálenost na jeden výjezd segmentu, anebo zajedete jeden z nejtěžších kopců Watopie (smyšlená země v prostředí Zwift), které kopíruje známý vrchol z TdF Alpe d’Huez. Nechutných 21 zatáček se vám během lekce domácího sebemrskačství zaryje do paměti, že budete kroutit řidítkama ve spánku i dalších několik nocí po dokončení.

Alpe d’Huez je podle pravidel jen pro trenažery s přímým pohonem, jelikož jsou zde stoupání přes 9%  a trenažery bez přímého pohonu (klasické) při nastavení tak velkého odporu mohou prokluzovat a Everesting pak neodpovídá realitě.  Navíc - tento stoupák se odemkne pro Zwiftery až po určitém levelu (tuším levelu 6), takže musíte něco na Zwiftu najet, aby se kopec zpřístupnil. Základní zkušební verze tedy určitě stačit nepůjde.

No a určitě si k variantě domácího Everestingu připočítejte větrák. Velký větrák. Případně dobrou pojistku, až vytopíte potem sousedy.

Ironman Virtual Club

Málem jsem zapomněl na „železňáky“! Ironman Virtual Club vznikl velmi rychle po té, co se celosvětově začala zavádět omezení. Reagovali opravdu pěkně, až komerčně. Ale ... klub je to zajímavý. Kromě eventů - výzev, které jsou zde jak na běžícím páse a můžete (nemusíte) se do nich zapojit, vás tento klub díky výzvám v kombinaci s rozumnými články provede přípravou nejen na ironmana, ale i na běh, kolo, plavání a další silové sporty. Ironman obecně není jen plavání, kolo a běh, ale celková příprava těla na jakýkoliv sport a doporučuji se na stránky klubu aspoň podávat. Je to spíš taková komunita - sociální portál - než „elitářský klub“. Napjíte si na něj synchronizaci z většiny sportovních platforem a můžete se účastnit nejen výzev, ale i triatlonových virtuálních závodů. Ono se teda spíše jedná o běh-kolo-běh (duatlon) a plavání se zařazuje opravdu výjimečně - vzhledem k povaze platformy a podmínek lidí kolem světa.

Neplatíte za členství nic, naopak můžete získat. Pokud máte možnost splnit podmínky účasti v jedné z vyšších divizí virtuálního seriálu závodů, máte možnost soutěžit o volný slot na závody světového šampionátu. Ale to už musíte opravdu „bušit“ ... hodně „bušit“.

A nemusíte získat jen tím, že budete nejlepší. Ono stačí sportovat, dostáváte jakési „tokeny“ a za ně si můžete „nasyslit“ slevy na produkty značek, které jsou spojeny se značkou Ironman (Roka, Compressport, Kask, Santini, atd.).  

Kolo

Čistě cyklistickou sekci jsem zde asi neměl. Cyklisté jistě znají platforem pro virtuální soupeření víc, než já, ale zajímavostí je, že dne 4.7.2020 startuje velmi zajímavý počin. Jak jinak, než na Zwiftu, který urval před Rouvy možnost pořádat virtuální Tour de France. 

Zwift vytvořil několik tras pro TdF. Není to plnohodnotná TdF, ale jedná se prozatím o několik etap, které se budou živě vysílat skrze Zwift a zájemci si budou tyto etapy moct projet kdykoliv později. Více na odkazu výše. Myslím, že bude velmi zajímavé sledovat světovou špičku, jak si počínají na virtuálu a vidět jejich záznamy. 

Shlédl jsem takto již několik závodů české špičky na Rouvy a musím říct, že i tato forma sportu má něco do sebe a bylo to zajímavé. Pokud nemáte trenažer, doporučuju se aspoň dívat na jízdu profíků. 

Závěrem

Virtálních výzev a závodů je kolem nás spousta. Hlavní rozdíl je v tom, že některé apelují na ego, o to být nejlepší a jiné zase apelují na to, být sám, pokořit sám sebe extrémním výkonem a další vám umožní plnohodnotnou náhradu sociálního-masového závodu, kde se opravdu setkáte se stovkami běžců (byť virtálně, ale jsou tam, vidíte je, utíkají vám, doháníte je, ... motivuje vás to). Každý si může najít to své.

Tento článek je výčtem toho, co si můžete zkusit i sami, do konce roku nebo i nadále, pokud jste to již během „korona-omezení“ sami nezvládli. Toto je totiž směr, kterým se svět soutěží bude v následujících letech ubírat.